microVTTC 2x GU-50

Iontový motor s NaCl

Moje 1. VTTC s dvěmi ruskými pentodami GU-50. Napájení ze síťového trojnásobiče. Výboje až 5,5cm do vzduchu, do země až 9cm při přerušování. Jsou zde fotky iontového motoru a 
NaCl a NaHCO3 na elektrodě.

 

Tak tohle je moje 1. VTTC. Začínal jsem v podstatě s takovýmto zapojením, s ním jsem dosáhl asi 3cm oblouku. Experimentoval jsem a dostal jsem se až na 9cm výboje s vhodným přerušováním.

Schéma: microVTTC - Schéma

Schéma je zakreslené přesně tak, jak to mám postavené…

Anodový zdroj je 3-násobič, resp. 2-násobič v sérii se sítí, takže napětí kolísá mezi 300 a 900V. Výhoda je, že s takovýmto 50Hz zvlněním je menší střední příkon než by bylo při 900VDC. Před násobičem je softstart, aby při zapnutí produový náraz od vybitých kondenzátorů nevyhodil jističe. Stačí použít NTC termistor (pozor, když zůstane teplý, tak neomezí náraz), nebo malý odpor (okolo 5R).

Elektronky jsou ruské GU-50 (1987) zasazené v moderních keramických paticích. LC člen je složen z primární cívky a rezonančního kondenzátoru (impulzní TESLA TC344 2n2, 2kV). Musí se experimentovat s kapacitou kondenzátoru a s indukčností primáru (odbočky), aby LC mělo stejnou rezonanční frekvenci jako sekundár. V praxi se LC ladí na trochu nižší f0, protože hrot a korona výbojů rezonanční frekvenci sekudnáru snižují.

Zpětnovazební vinutí je připojeno přes RC člen a malé odpory ke g1 elektronek. Časová konstanta RC by měla být mnohem větší než čas. konstanta provozní frekvence. Ale pokud bude moc dlouhá, můžou vypadávat oscilace (syčení). Na g2 je anodové napětí srážené asi 3k odporem, ten můj je složen z tří 10W odporů, jiank stačí tak 15W. g3 jsou uzemněny, zkoušel jsem je spojit s g2, ale to nepomohlo.

Katoda je k zemi spínána přerušovačem, spínač je MOSFET STP6N60FI s připevněným chladičem asi 5cm2. Přerušovač je jednoduchý, ovládá se dvěma potenciometry zapojené jako reostaty, jedním se mění doba zapnutí, druhým vypnutí. Takto se dá regulovat střída, tzn. od nejtenčích výbojů po „jehlice“ obalené plazmou. Střída se dá regulovat asi od 0,5% do 99%, takže přerušovač nepotřebuje vypínač.

Žhavení obstarává trafo 2x 12V, sekundáry v sérii, žhavící vlákna taky. Napájení přerušovače zajišťuje malé 14V 2VA trafo, jelikož odběr je velmi malý a napětí na 555 bylo 20V :D, dal jsem do primáru toho trafka asi 15k odpor, napětí kleslo na 17V. Obě trafa mají stejný vypínač – pokud nezapnu žhavení, katoda zůstane odpojena od země.

Sekundár:

  • výška vinutí: 10,5cm
  • průměr PVC trubky: 5cm
  • průměr drátu: 0,22mm
  • počet závitů: cca 470
  • rezonanční frekvence: 1,435 MHz – změřená, s hrotem a koronou výbojů trošku míň

Primár:

  • výška vinutí: 2,7 cm
  • počet závitů: celkem 10, použita odbočka na 8. závitu
  • průměr PVC trubky: 7,5cm
  • drát: licna 0,75mm2

Zpětnovazební (FB) vinutí:

  • počet závitů: 11
  • průměr drátu: 0,4mm
  • na stejné trubce 1cm pod primárem

Hrot: 

Na vrch sekundáru jsem přilepil kus DPS, doprostřed jsem vyvrtal díru, kterou jsem protáhl šroubek. Pod hlavičkou je pájecí očko spájené s vrchním koncem cívky sekundáru, z druhé strany je šroubek ve vnitřku čokoládky. V druhém otvoru vnitřku čokoládky je část hřebíku (odštípnutá hlavička). Hřebík se netaví ani při tahání oblouku.

Výboje: 

Bez přerušování 5,5cm do vzduchu, do země až 7cm, silně obalené plazmou. S vhodně nastaveným přerušovačem až 9cm do země.


 

 Konstrukce:

Výboje:

Videa:

Jan Martiš: Tobě patří velký dík za cenné rady, bez kterých bych se sem vážně nedostal…